Romería

Marina, 18 let, osiřelá v raném věku, musí cestovat na španělské pobřeží Atlantiku, aby získala podpis na žádost o stipendium od prarodičů z otcovy strany, které nikdy nepoznala. Proplouvá mořem nových tet, strýců a bratranců, nejistá, zda bude přijata s otevřenou náručí, nebo narazí na odpor. Marina probouzí dlouho pohřbené emoce, oživuje něhu a odhaluje nevyřčené rány spojené s minulostí a skládá dohromady fragmentární a často protichůdné vzpomínky na rodiče, které si sotva pamatuje.